Desítky let představoval americký BGM-109 Tomahawk etalon přesnosti, doletu a schopnosti zasahovat strategické cíle stovky kilometrů od místa odpalu. Ukrajina však během války proti Rusku vytvořila vlastní koncept. Střela FP-5 Flamingo se nesnaží konkurovat Tomahawku technologickou dokonalostí, ale především cenou a rychlostí výroby.
Podle společnosti Fire Point stojí jedna střela Flamingo necelých 600 tisíc dolarů. To je přibližně šestkrát méně než cena americké střely Tomahawk, jejíž pořizovací hodnota se podle CEO Fire Point Iryny Terekh pohybuje okolo 3,5 milionu dolarů. Rozdíl není pouze finanční. Ukrajina se snaží vytvořit zbraňový systém, který umožní vést dlouhodobou kampaň dálkových úderů bez závislosti na omezených dodávkách západních raket.
Částka 3,5 mil. USD za Tomahawk je ale čistě tvrzení CEO společnosti Fire Point Iryny Terekh, která má logicky zájem prezentovat svůj produkt v co nejlepším světle. Jiné zdroje (Army Recognition, CEPA, SOFREP) uvádějí cenu Tomahawku spíš v rozmezí 1,5–2,1 milionu dolarů. I při konzervativnějším odhadu tak zůstává Flamingo výrazně levnější alternativou.
Flamingo: Drahé a dokonalé nahradí levné a jen o něco horší
Moderní armády dlouho stavěly na několika extrémně schopných, ale drahých střelách. Tomahawk, Storm Shadow nebo SCALP-EG představují technologicky vyspělé systémy s pokročilou navigací, stealth prvky a vysokou přesností. Ukrajinský „Plameňák“ jde jinou cestou.
Flamingo má podle ukrajinských údajů nést přes tunu výbušnin, což je výrazně více než klasické konvenční varianty Tomahawku s bojovou hlavicí cca 450 kg. Nejde tedy o kopii konceptu nejpopulárnější americké střely. Ukrajina vytvořila vlastní koncept, kdy méně sofistikovaná konstrukce se dá vyrábět za nižší cenu a rychleji než Tomahawky.
V konfliktu vysoké intenzity není rozhodující pouze kvalita, ale rozhoduje schopnost vyrábět stovky nebo tisíce kusů. Ukrajinský obranný průmysl se během války přeorientoval na princip známý z války dronů. Levnější systémy vyráběné ve velkých počtech mohou mít strategický dopad.
Fire Point podle veřejných informací vyrábí přibližně 100 střel Flamingo měsíčně a současně produkuje také velké množství dálkových útočných dronů, včetně levnějších FP-1 s doletem přes 1 600 km. Pokud by Ukrajina dokázala dlouhodobě udržet podobné tempo, znamenalo by to potenciálně obrovský dopad na ruskou infrastrukturu. Útoky by sahaly od letišť přes sklady munice až po energetická zařízení.
Operační nasazení ukrajinského Plameňáka
První bojové nasazení Flamingo zaznamenala 30. srpna 2025, kdy střely zasáhly objekt ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) na okupovaném Krymu. Následovaly další údery hluboko na ruském území – 10. června 2025 zasáhly Flamingo elektrotechnický závod VNIIR-Progress v Čeboksarech, více než 900 km od linie fronty, a 24. července 2025 byl zasažen vojenský podnik Avitek v ruském Kirovu, vzdáleném přes 1 200 km od ukrajinských hranic. Podle Fire Point dosahují některé lety kvůli zvolené trajektorii i vzdálenosti kolem 1 800 km, což z nich činí jedny z nejdelších zaznamenaných misí řízených střel v historii tohoto typu zbraně.
Vedle nesporných výhod má Flamingo i řadu omezení, která šablona nižší ceny nemaže. Jde o objemnou, subsonickou střelu, která je s hmotností kolem 6 tun přibližně 3,5× těžší než Tomahawk. Má výrazně jednodušší navádění a nedisponuje stealth vlastnostmi. Vyšší radarová stopa a absence pokročilých protiopatření ji činí zranitelnější vůči moderní protivzdušné obraně než sofistikovanější západní systémy. Zatímco Tomahawk těží z přesného síťově propojeného navádění a nízké detekovatelnosti, Flamingo spoléhá především na počet vypálených střel, dolet a ničivou sílu nálože. Analytické odhady naznačují, že významná část vypálených střel Flamingo může být zachycena nebo sestřelena. Přesná míra úspěšnosti ale není nezávisle potvrzena.
Zmínku si zaslouží i skutečnost, že podle otevřených zdrojů prošetřuje ukrajinský Národní protikorupční úřad (NABÚ) společnost Fire Point v souvislosti s podezřením na nadhodnocování nákladů na komponenty dronů FP-1. Údaj se týká jiného produktu firmy než Flamingo, přesto je relevantní pro celkové posouzení důvěryhodnosti firemních čísel, se kterými Fire Point veřejně pracuje.
Geografický rozměr a poměr ceny útoku a obrany
Pokud útočník vypálí střelu za 600 tisíc dolarů a obránce musí použít několikamilionový interceptor, ekonomická rovnováha nebude dlouho fungovat. Tento problém dnes řeší všechny moderní armády. Izrael například u systému Iron Dome dlouhodobě ukazuje význam levnějších zachycovacích prostředků proti masovým útokům. Podobný princip nyní vzniká i u dálkových úderných zbraní. Budoucí války pravděpodobně nebudou pouze soubojem nejmodernější technologie. Budou také soutěží výrobních kapacit.
Rusko má obrovskou rozlohu a kritická infrastruktura je rozptýlena na tisících kilometrů. Každá nová střela s dosahem přes tisíc kilometrů nutí Moskvu rozšiřovat ochranu letišť, továren, skladů a energetických objektů.
To vytváří klasický problém protivzdušné obrany, kdy není možné chránit všechno. Pokud se protivník rozhodne útočit desítkami levnějších střel místo několika drahých systémů, obrana musí reagovat nejen technologicky, ale také ekonomicky. Masová výroba levnějších střel mění charakter konfliktu, a to nejen na Ukrajině, ale potenciálně i jako inspirace pro evropské armády, které řeší podobný problém nedostatku vlastních dálkových úderných kapacit.
Zdroj: United24 Media, Ukrinform, Army Recognition, Sofrep
Autor/Licence fotografie: Ilustrační obrázek střely Flamingo, Filip Klasna, obrázek vytvořen pomocí umělé inteligence (Gemini), Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0)